Historie společnosti

V tomto období ještě nemluvíme o továrně Arno Plauerta, ale o jejích předchůdcích. Od roku 1895 funguje ve Varnsdorfu malá strojírna, která se zatím neprofilovala. Převážnou část její produkce tvoří malé pletací a šicí stroje. Klíčový je rok 1901, kdy se společnost oficiálně jmenovala („Nordböhmische Werzeugmaschinen Fabrik Otto Petschke u. Co. i. B.“) a nastoupil do ní nový zaměstnanec - Arno Plauert.

Strojírna se potácí na pokraji krachu a v roce 1903 je na firmu vyhlášen konkurs. V té době je vedoucí výroby Arno Plauert již spolumajitelem.

Arno Plauert v roce 1903 kupuje celý podíl ve firmě, která ještě další tři roky nese původní název. Nový majitel postupně buduje silnou firmu, která se začíná věnovat výrobě obráběcích strojů (od roku 1906 po čtyři desítky let nese ve svém názvu jméno zakladatele, zpočátku jako „Arno Plauert, Maschinenfabrik“). Několik neúspěšných pokusů o zavedení výroby čerpadel a automobilů je drobnou epizodou, hlavní výrobní náplní se stávají stroje na obrábění kovů.

Zpočátku se jedná o vrtačky, soustruhy, shapingy, frézky, od roku 1915 se začínají vyrábět i vodorovné vyvrtávačky. Na konci tohoto období se výroba natolik rozšiřuje, že se objevuje potřeba postavit novou továrnu. Za celé první období bylo vyvinuto celkem 111 typů obráběcích strojů. V rámci válečných zakázek během První světové války továrna rozvíjí zbrojní program (výroba granátů a min).

V prosinci 1917 se firma stěhuje do nového areálu, který ji slouží dodnes. Od roku 1993 zde sídlí dceřiná firma zabývající se generálními opravami vodorovných vyvrtávaček.

Konec války znamená dočasný konec prosperity. Firma začíná mít první velké finanční problémy. Těsně po válce se hromadí neprodané stroje jako důsledek ztráty velkého rakousko-uherského trhu.

V roce 1921 v továrně pracuje 400 zaměstnanců, z toho jsou čtyři konstruktéři. První velká krize vrcholí v roce 1921 mzdovou stávkou. Po roce 1922 se situace zlepšuje a zvyšuje se výroba. Především jde o soustruhy a frézky (jen v roce 1926 bylo vyvinuto 45 typů rychloběžných soustruhů).

Firma proniká na vyspělé evropské trhy. Ve větší míře se ve výrobním programu objevují vodorovné vyvrtávačky a firma se postupně dostává z nejhoršího. Od roku 1927 začíná pravidelná sériová výroba vodorovných vyvrtávaček. Pod označením HB - Horizontal Bohrwerk.

Rozšiřuje se výroba vyvrtávaček a rozšiřuje se i výrobní program. Například o výrobu soustružnických sklíčidel. V tomto oboru se Arno Plauert, Maschinenfabrik stává monopolním výrobcem v celém tehdejším Československu.

V roce 1931 byla získána velká zakázka pro SSSR. Do té doby nevídané množství 21 strojů v jedné zakázce, tehdy za ohromující částku 3,5 milionu. V této zakázce převažovaly soustruhy a frézky. Pro rozběhnutí výroby těchto 21 strojů stačila půjčka 100 tisíc.

V roce 1932 nastává druhá krize, kdy je na čas dokonce soudně povolena exekuce majetku na pokrytí dluhu na daních. Krize je rychle překonána a velká zakázka do SSSR předznamená „první zlatý věk“ horizontek. Již v roce 1933 je vyvinuto 5 typů moderních vyvrtávaček, které se okamžitě začínají sériově vyrábět. V roce 1934 bylo vyvinuto 8 typů vyvrtávaček. Oproti předchozímu roku se obrat zdvojnásobil na 6,5 milionu.

V roce 1935 bylo vyvinuto dalších 6 typů vyvrtávaček, roční obrat se zvyšuje na 8 milionu. V roce 1936 pracuje ve firmě 430 zaměstnanců a roční obrat se zvýšil na 13,8 milionu. Je to nejplodnější rok celého předválečného období, bylo vyvinuto 13 typů vyvrtávaček. Vyrábělo se 12 typů vodorovných vyvrtávaček, 6 typů frézek, 15 typů soustruhů, 2 typy shapingů a několik typů vrtaček. Nastává prudký rozmach výroby.

Období končí smrtí Arno Plauerta v roce 1937.

Majiteli se stávají synové Arno Plauerta a firma se mění na veřejnou obchodní společnost. Ještě v roce 1937 bylo vyvinuto 9 typů horizontek, v roce 1938 to bylo 7 typů (včetně do té doby největšího stroje s průměrem vřetena 150 mm). Do roku 1938 se jednalo o krátké období pokračování úspěšného tažení na světové trhy, byť s novou vnitřní organizací. Poprvé v historii firmy se ředitelem stává někdo jiný, než majitel. 

Začátkem října 1938 je Varnsdorf obsazen německou armádou a celé pohraničí je vzápětí anektováno Německem. Firma se stává součástí říšského průmyslu se vším, co toto členství přináší po stránce normativů, technologie, ale také ideologie. Již v roce 1938 byla zahájena stavba nové montážní haly, protože se počítalo s dalším nárůstem výroby. Od roku 1939 byla direktivně zavedena nová řada průměrů vřetena (63, 80, 100, 125 a 160 mm). Ve firmě pracuje 610 zaměstnanců, velké investice do výrobní základny ještě dva roky pokračují v neztenčené míře.

V roce 1942 nastává první velká fúze, kdy firma kupuje jinou varnsdorfskou strojírnu, jejíž areál se na 24 let stal součástí firmy. V roce 1944 dochází k přechodu na válečnou výrobu, současně se do firmy stěhuje výroba z německých továren ohrožených spojeneckým bombardováním. Mezi zaměstnanci převažují totálně nasazení. Toto období končí v květnu 1945 osvobozením republiky.

Politické změny se nevyhýbají ani firmě, která se měla stát válečnou kořistí Rudé armády. Nestala se, naopak byla ustavena národní správa, majitelé byli odsunuti, firma byla zkonfiskována a zestátněna. Výroba nebyla přerušena ani v nejkritičtějších dnech, ještě v dubnu 1945 bylo expedováno 6 nových strojů, výroba pokračovala i v květnu a červnu, přestože již začal odsun prvních Němců, již v září 1945 jsou expedovány první poválečné stroje (od května do prosince 1945 bylo vyrobeno 38 obráběcích strojů).

Ještě v roce 1945 končí výroba všech ostatních druhů obráběcích strojů a začíná výhradní orientace na vodorovné vyvrtávačky.

Po prvních problémech způsobených nedostatkem kvalifikované pracovní síly se firma stává v roce 1946 součástí větší skupiny znárodněných továren (Spojené továrny na obráběcí stroje, národní podnik). V tomtéž roce začíná sériová výroba první vodorovné vyvrtávačky vyvinuté po druhé světové válce. V roce 1948 pracuje ve firmě 580 zaměstnanců, bylo vyrobeno celkem 152 strojů. Na několik měsíců v roce 1949 se firma administrativně stává součástí TOSu Čelákovice n. p., od roku 1950 se osamostatňuje pod názvem TOS Varnsdorf n. p., do firmy se začleňuje rumburská slévárna, později také strojírna v České Kamenici.

Začátkem padesátých let firma získává další výrobní areál, do kterého se začínají stěhovat jednotlivé dílny. Výroba strojů kolísá mezi 120 a 200 kusy ročně. Objevují se první náznaky krize ve vývoji horizontek. Krize je brzy překonána a v polovině padesátých let přichází nová koncepce, předzvěst numericky řízených strojů. V roce 1954 probíhá ve firmě několikahodinová mzdová stávka, která je rychle potlačena. V následujících letech jsou vyvinuty stroje nové řady WH (WH 63 a WH 80), v roce 1959 je vyvinut stroj WH 100, první číslicově řízená vodorovná vyvrtávačka v ČSR.

Ke konci období se začíná připravovat sloučení tří největších strojírenských podniků ve Varnsdorfu v jeden, tzv. „velký TOS“.

TOS Varnsdorf n. p. pohlcuje v roce 1960 Severočeskou armaturku n. p. a Uničovské strojírny n. p. Osamostatňuje se a jediným obchodním zástupcem pro zahraniční obchod se ještě v tomtéž roce stává PZO Strojimport. Po několika letech váhání nastává prudký rozmach výroby a exportu. Ve firmě pracuje po sloučení 2176 zaměstnanců, v roce 1960 je dosažen obrat 141,7 milionu.

V roce 1963 začíná vývoj prvních numericky řízených vyvrtávaček (stroj WHN 9 A, následovaný WHN 11 a WHN 13). Od začátku šedesátých let dochází k velkým investicím v novém areálu v Dolním Podluží, kam se také brzy začínají jednotlivé provozy stěhovat. V roce 1966 je vyrobeno 495 strojů, v roce 1967 již 543 strojů. V tomtéž roce získává stroj WHN 9 A zlatou medaili na MSV Brno.

Po několik dalších let se pohybuje roční výroba mezi 400 a 500 stroji. Hovoříme o „druhém zlatém věku“ vodorovných vyvrtávaček. Období končí srpnovými událostmi roku 1968.

Podniku se daří i přes velké problémy s domácími řídicími systémy udržet dobrou bilanci vývozu. Objevují se stroje, které v obměnách firma vyrábí dodnes (v roce 1970 byl dokončen vývoj první verze klasické vodorovné vyvrtávačky W 100 A). Stroj WHN 11 získává zlatou medaili na MSV Brno 1970.

Z celkového počtu 503 kusů strojů vyrobených v roce 1970 je jich 25 numericky řízených nejnovější koncepce. V roce 1971 začíná sériová výroba stroje WHN 13 NC, bezprostředního předchůdce nejprodávanější numericky řízené vodorovné vyvrtávačky posledních desetiletí WHN 13.

Žeň zlatých medailí z MSV Brno pokračuje a v roce 1972 ji získává stroj WHQ 9 NC. Celkem tři stroje získávají začátkem sedmdesátých let ocenění CID (Osvědčení Rady výtvarné kultury výroby). V polovině sedmdesátých let začíná firma investovat do výpočetní techniky. Nejprve jsou to sálové počítače.

Přes kolísavé úspěchy stále probíhají investice do výrobní základny, nyní i v pobočných provozech, jako je slévárna v Rumburku a strojírna v České Kamenici. V roce 1978 začíná sériová výroba stroje W 100 A, který se vyrábí v různých modifikacích dodnes. Tedy plných 25 let. Na konci období začala sériová výroba strojů WHN 13 A / B a byla vyvinuta první verze obráběcího centra WFQ 80 NC.

Sdružení výrobců obráběcích strojů se počátkem roku 1980 transformuje do koncernu TST (Továrny strojírenské techniky) a TOS Varnsdorf se stává koncernovým podnikem. Úspěšnost firmy kolísá a přestože vývoj horizontek pokračuje a objevují se nové stroje, druhá zlatá éra horizontek pomalu končí. Investice pokračují (v roce 1983 je dán do provozu výrobní systém lehkých obroben). Firma pořizuje nové technologie, včetně řídících počítačů. V roce 1984 získává stroj WHO 11 NC zlatou medaili na MSV Brno. V roce 1985 začíná sériová výroba obráběcích center WHQ 80 NCA. Koncem období klesá počet vyrobených strojů a klesá i počet zaměstnanců. Firma se dostává do stagnace.

Od poloviny roku 1989 se TOS Varnsdorf stává státním podnikem. Problémy s privatizací jsou doprovázeny krizí ve výrobě. Prudce klesá počet vyrobených strojů a klesá výkonnost podniku. V roce 1994 byla po mnoha desetiletích výsledkem ztráta  ve výši 106 milionů. Od firmy se oddělují provozy, jež se stávají samostatnými firmami s úplným či částečným podílem mateřského podniku.

V souvislosti s tím klesá počet zaměstnanců samotného TOSu. Na konci tohoto období ve firmě pracuje 824 lidí. Jediné, co se v tomto období rozvíjí, je vývoj strojů. Vznikají nové verze stroje WHN 13 a objevují se obráběcí centra WHN 110 nebo WHN 130.

V roce 1995 získává zlatou medaili na MSV Brno deskový frézovací a vyvrtávací stroj WPD 130 (Q), jehož modernizovaná verze WRD 130 je vyráběna dodnes. Koncem roku 1994 firma rozsáhle inovuje svůj informační systém. Tento proces pokračuje i v dalších letech.

Po mnoha letech je firma opět v soukromých rukou. V srpnu 1995 je TOS VARNSDORF s. p. privatizován přímým prodejem. Do firmy vstupuje ryze český kapitál, firma mění název na TOS VARNSDORF s. r. o. a nastává dynamické období růstu a úspěchů. V roce 1996 se firma mění na akciovou společnost (mění název na TOS VARNSDORF a. s.) a v červnu 1996 získává certifikáty ISO 9001. Dochází k velkým investicím do výrobní základny (měřící stroje ZEISS, obráběcí centrum Waldrich MC 3000 AP-M), do informačních technologií (nový informační systém FACTORY ES, technologie od firmy i2 technologies) a do vývoje. 

Kromě nových technologií se opět objevují nové výrobky. Od roku 2000 začíná vývoj a od roku 2001 i výroba strojů nové generace (řada TOStec – jako první bylo vyvinuto obráběcí centrum TOStec OPTIMA již v roce 2001, poté TOStec VARIA v roce 2002). Velkým impulsem se stává opět zakázka směřující na východ. V roce 1999 firma dodává běloruské automobilce BELAZ celkem 14 strojů. Roste výroba, v roce 1996 firma poprvé překračuje roční obrat 1 mld. Kč, v roce 2001 poprvé překračuje roční obrat 1,5 mld. Kč. Začíná spolupráce s velkými firmami (např. s koncernem Deckel-Maho-Gildemeister). 

V roce 2003 se firma zdárně vyrovnala s celosvětovou hospodářskou krizí, která se nevyhnula ani odvětví výroby obráběcích strojů. V témže roce byl vyroben první kus obráběcího centra TOStec PRIMA. Již v následujícím roce společnost celkem vyrobila a prodala 102 strojů. 

V roce 2005 byla v Číně založena dceřiná společnost TOS KUNMING Machine Tool Co., Ltd, která se rovněž zaměřuje na výrobu a montáž vodorovných frézovacích a vyvrtávacích strojů. Prodej strojů stoupl na 120 kusů. V roce 2006 byly založeny dceřiné obchodní společnosti TOS TRADE Canada Inc. a TOS TRADE North America, LLC (pro USA). Jak rostla výroba a prodej strojů, společnost mohutně investovala do své výrobní základny a inovovala strojový park. 

Již v roce 2007 byly uvedeny do provozu nová těžká montážní hala, kde se nyní montují velké frézovací a vyvrtávací stroje deskového typu (typové řady WRD 130/150 a WRD 170), a zcela byla rekonstruována administrativní budova. V roce 2008 byl vyroben první kus obráběcího centra SPEEDtec, za které ve stejném roce obdržela společnost Zlatou medaili na veletrhu MSV / IMT 2008 Brno. Rok 2008 byl zatím nejúspěšnější v celé historii firmy, roční obrat poprvé překročil 3 mld. Kč. V roce 2009 byl uveden do provozu první kus technologického pracoviště WRD 150 DUO. 

V témže roce začala společnost pociťovat dopady celosvětové finanční krize, které se projevily v celém strojírenství, obor výroby obráběcích strojů nevyjímaje. V roce 2010 byl veřejnosti představen frézovací a vyvrtávací stroj deskového typu WRD 170 (Q), do té doby největší vyráběný stroj. 

V dalších letech pokračuje rozrůstání firemní základny a velký rozmach ve vývoji nových strojů. V roce 2011 byly založeny prodejně servisní organizace TOS INDIA Machine Tools Pvt. Ltd. a TOS Machine Tools (Shanghai) Ltd. a taktéž byla založena servisní organizace OOO TOS Varnsdorf-RUS CO., Ltd. V roce 2012 byla založena další společnost a to GRS Ural LLC v Rusku. Na rozrůstání firmy navazuje i inovace ve strojích. V roce 2013 byl vyroben první stroj WHtec 130, v dalším roce, tedy rok 2014, navazuje výrobou WRD 13 a naším prvním strojem s hydrostatickým vedením WRD 180 H. A v roce 2015 byl vyroben první stroj WRD 13.

V roce 2016 společnost instaluje do výrobní základny první soustružnicko-frézovací centrum YASDA 7T – 63RP. Ještě v témže roce společnost otevírá Střední průmyslovou školu TOS VARNSDORF, první soukromou technicky zaměřenou střední školu v severních Čechách. Firma dále podporuje své zahraniční aktivity a v roce 2017 zakládá společnost TOS LITZ Machinery Corporation na Taiwanu. 

Dále v tomto roce zahajuje výrobu prvního z řady nových obráběcích center s označením WHT 110. V dalším roce byl vyroben jeho větší „bratr“ a to WHT 130 (který mimochodem vychází z koncepce WHtec 130), který se vyráběl od roku 2013. Firma dále intenzivně pracuje na vývoji nových produktů a v roce 2019 představuje stroj s označením WVM2600 T, jde o první portálový stroj. Firma tak významně rozšiřuje své portfolio produktů, které doposud tvořily horizontální obráběcí centra a horizontální vyvrtávačky. Poprvé v historii TOS VARNSDORF představil zcela nový typ vertikálních portálových strojů.